Spolek Auto*Mat se před několika dny účastnil podání dalšího návrhu na zrušení opatření obecné povahy (správní žaloby) „řešící“ cykloobousměrky v Karlíně. Stručně se o tom zmiňuje tisková zpráva a článek Auto*Matu (zde). Zde na blogu k tomu nabízím podrobnější výklad.
Dosavadní vývoj kauzy
V roce 2016 byla v Karlíně zbytečně zrušena část cykloobousměrek zřízených v roce 2012 (více zde a zde) . Spolek Auto*Mat a dva občané Prahy 8 se proti tomu postavili a v několika soudních řízeních dosáhli zrušení opatření obecné povahy (OOP), která cykloobousměrky odstraňovala (více zde). Dopravní značení, umístěné na základě těchto zneplatněných OOP v terénu, ale zůstalo. Městský soud v Praze dal dne 13. 3. 2019 úřadu MČ Praha 8 tři měsíce na nápravu, tedy na vydání nového stanovení.
Ve věci cykloobousměrek v Karlíně jsme proto oslovili městskou část a pokusili se hledat smírné řešení. V průběhu jara jsme se dvakrát sešli se zástupci městské části nad projektem dopravního řešení a opakovaně prokazovali, že cykloobousměrky lze zachovat. U části ulic (zejména v okolí Lyčkova náměstí) došlo k dohodě, že se cyklisté se v nich do protisměru vrátí díky tomu, že komunikace budou obousměrné pro veškerou dopravu. Domluvila se také obnova piktogramů a některých optických brzd upozorňujících na přednost cyklistů zprava.
V čem spočívá spor
Kde se ale nepovedlo dosáhnout domluvy, byly ty jednosměrky, u kterých zřízení cykloobousměrky neodpovídalo požadavkům normy ČSN 73 6110 (zjednodušeně řečeno, vozovka užší než 4,5 metru). Na místě přítomný zástupce Policie ČR, Zbyněk Řezáč, a vedoucí Odboru dopravy MČ Praha 8 Jaroslav Kašpárek prohlásili zřízení cykloobousměrek ve stísněnějších poměrech za nepřijatelné i přes to, že platná metodika TP 179 toto umožňuje za určitých okolností již od vozovky třímetrové šířky ( více zde ).
Zbyněk Řezáč argumentoval údajnou závazností normy v tomto bodě, což se ale později ukázalo jako nepodložené tvrzení. Zákon č. 13/1997 Sb nebo vyhláška č. 294/2015 Sb. na ČSN 73 6110 neodkazuje. Vyhláška č. 104/1997 Sb. uvádí ČSN 73 6110 ve všech případech jako doporučenou. Zákon 361/2000 sb. uvádí, že svými rozměry, barvami a technickými požadavky musí zvláštním technickým předpisům odpovídat: dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace (§62 odst. 6), dále světelné signály (§65 (4) ), dopravní zařízení (§66 (4) ) a zařízení pro provozní informace (§68 (4)). V zákoně 361 tak není uvedeno, že by ČSN 73 6110 musela odpovídat také šířková skladba vozovky. Navíc mezi normami, na které je v tomto v zákoně 361 konkrétně odkazováno, ČSN 73 6110 vůbec nefiguruje.
Vedoucí odboru dopravy pak setrvával na tom, že akceptuje pouze takové řešení, se kterým bude souhlasit Policie ČR. Návrh OOP tak i nadále neobsahoval v roce 2016 zrušené cykloobousměrky v části ulic Pobřežní, Březinova, Petra Slezáka, U Invalidovny, Malého, Na Střelnici a Na kopečku.
Připomínka Auto*Matu
K návrhu stanovení jsme proto podali obsáhlé připomínky. Jejich podstatnou součástí je podrobná argumentace pro to, aby státní správa mohla zřídit cykloobousměrky v rozsahu, který v Karlíně v letech 2012-16 fungoval, a to i přes zamítavý postoj policie ČR (celou přípomínku najdete zde). Z argumentace zde vybírám pouze některé body.
Platná odborná metodika schválená Ministerstvem dopravy – TP 179 z roku 2017 – dovoluje zřídit cykloobousměrku i ve stísněnějších poměrech, v podstatě už od šířky vozovky 3,0 metru při slabém provozu IAD. V rámci zklidněných zón (pěší, obytné a cyklistické zóny a zóny 30) má být obousměrný provoz jízdních kol zajištěn automaticky a nerealizován případně pouze tehdy, pokud to v odůvodněných případech není možné nebo vhodné (s. 96). (…) Na komunikacích s nízkou intenzitou automobilového provozu, resp. vyšším stupněm zklidnění není nutné protisměrný cyklistický provoz nijak zvláště šířkově zohledňovat: lze vycházet z principu jednopruhové obousměrné komunikace; dostačující je umožnit vzájemné vyhnutí jízdních kol a ostatních vozidel pouze na některých místech, nikoliv v celé délce úseku (princip výhyben); zejména pro dodatečně zřizovanou úpravu na stávajících komunikacích.
Obzvlášť jsme zdůraznili, že cykloobousměrky jsou obecně bezpečné. Tento dokument obsahuje podrobnou analýzu nehodovosti cyklistů v oblasti Bruselu v letech 2008-2010. Cyklisté jedoucí v cykloobosměrkách v protisměru nebyli ohroženi více než ti jedoucí protisměru, je dokonce prokázán menší počet těchto nehod. Zřízení cykloobousměrek nevedlo ke zvýšení nehodovosti cyklistů na daných ulicích. Daleko důležitějším faktorem než cykloobousměrknost je třída komunikace, riziko nehody je 15x větší na hlavních ulicích než v ulicích rezidenčních. Šířka ulice s cykloobousměrkou se pak neukazuje jako faktor ovlivňující významně nehodovost. Belgické zkušenosti se zřizováním cykloobousměrek shrnuje anglicky vydaný fact-sheet, který byl přeložen do češtiny na webu Prahou na kole (zde).
Bezpečnost cykloobousměrek ostatně nejlépe potvrzuje samotný Karlín, kde nehodovost po zřízení cykloobousměrek nevzrostla ( více zde ). Cykloobousměrky v dopravně zklidněných ulicích také nikoho neomezují, naopak podporují cyklisty v jízdě mimo chodník, což je nepochybně žádoucí. Ve zklidněných ulicích je také správné, aby auta jezdila pomaleji, k čemuž přítomnost cyklistů v protisměru přispívá.
V připomínce jsme se věnovali také vyvážení veřejných zájmů, které každé OOP musí nějakým způsobem naplňovat. Sladění významného zájmu na zajištění dostatečného počtu parkovacích míst a vytvoření ucelené sítě pro cyklistickou dopravu dle ČSN vidíme v řešení, které zajistí propustnost pro cyklistickou dopravu prakticky všemi ulicemi, aniž by byl výrazně redukován počet uličních parkovacích míst. Prostupnosti uliční sítě pro cyklistickou dopravu byla v minulosti jednostranně poškozena zjednosměrněním sítě místních ulic pro zvýšení počtu parkovacích míst, to je ale možné napravit i bez jejich drastické redukce právě díky volnější regulaci cykloobousměrek v nových TP 179.
Neuspokojové vypořádání
Připomínka celkově dávala státní správě slušnou argumentační „munici“ pro případ, že by vedoucí odboru dopravy chtěl zřízení cykloobousměrek akceptovat. Vzhledem k jeho jednoznačně deklarovanému postoji bylo ale zřejmé, že naše připomínka nebude přijata, což se také stalo. Ze strany státní správy to znamenalo vypořádat připomínku v řadě případů formalisticky až neuspokojově.
Ve vypořádání se opakovaně výslovně uvádí, že nepřihlíží k doporučujícímu technickému předpisu TP 179, aniž by to bylo odůvodněno jinak než „obecnou bezpečností„. Tam, kde se na TP 179 v připomínkách odpůrci odkazují, a prokazují konkrétními podklady (data nehodovosti, praxe mimo ČR, kde jsou postupy obdobné TP 179 dlouhodobě aplikovány), že aplikace postupů dle TP 179 neznamená pro bezpečnost provozu jakýkoliv problém, vypořádává státní správa tyto přípomínky prázdnou frází bez konkrétního odůvodnění či vyvrácení našich argumentů.
Žaloba směřuje na státní správu
Při jednáních na městské části jsme deklarovali, že nebudou-li zřízeny cykloobousměrky v rozsahu, který umožňují platné TP 179, nebude zbytí než obrátit se opět na soud. Zdůraznili jsme přitom, že žaloba není zaměřena na samosprávu či politickou reprezentací, ale napadá rozhodnutí konkrétních úředníků státní správy a Policie ČR. Máme též pochybnosti o tom, zda jejich postoj není ovlivněn apriorně – například negativním postoj k cyklistické dopravě jako takové.
Role samosprávy v takovýchto záležitostech není snadná. Na státní správu může působit pouze nepřímo. Přesto má postoj samosprávy jistý vliv, samospráva (stejně jako kdokoliv jiný) může navržená řešení formálně i neformálně připomínkovat, a spolurozhoduje také o personálním obsazení úřadu.
Sporná policejní stanoviska a přesah žaloby
Státní správa se v této záležitosti opírá o věcně sporná stanoviska Policie ČR. Ta jsou opět v rozporu s existující zkušeností s cykloobousměrkami v zahraničí i v ČR, ba dokonce i v samotném Karlíně. Je ovšem v souladu se stávající praxí, v rámci které mnozí dopravní inženýři Policie ČR vydávají k cykloobousměrkám užším než 4,5 metru až na výjimky negativní stanoviska a neberou v potaz již několik let platná TP 179. V Brně se na základě postoje Policie ČR dokonce uvažuje o zrušení některých již zřízených cykloobousměrek.
Karlínská kauza tak má v podstatě republikový přesah. Pokud bychom se smířili se zrušením části karlínských cykloobousměrek na základě takto postavených stanovisek Policie, podpořili bychom nepřímo výše popsanou praxi, se kterou se neztotožňujeme, a kterou – pokud jde o další rozvoj cyklistické dopravy ve městech – považujeme vyloženě za škodlivou.
Některé ulice, o které se nyní vede spor, nejsou z hlediska cyklistické dopravy zcela zásadní, intenzity cyklodopravy jsou tam malé. Malé jsou tam ale i intenzity veškeré ostatní dopravy a z tohoto hlediska je omezování obousměrného cyklistického průjezdu zcela nesmyslné. Podporujeme princip z TP 179, podle kterého má být v rámci zklidněných zón obousměrný provoz jízdních kol zajištěn automaticky a nerealizován případně pouze v odůvodněných případech.
Kauza „Karlín“ tedy pokračuje. Žalobu připravila opět advokátní kancelář Holubová advokáti a osobně doufám, že v tomto (již třetím) kole se při vyhodnocování žaloby posuneme od formálního posouzení obsahu napadeného OOP k věcnému posouzení veřejných zájmů v městských ulicích. Bídná odargumentovanost postoje Policie ČR a státní správy vzbuzuje dojem, že není založen ani tak na reálném posouzení bezpečnosti cykloobousměrek, jako spíš na na apriorním postoji konkrétních úředníků, kteří se mimo záznam nikterak netají názorem, že podpora cyklistické dopravy do Prahy nepatří.
