Veřejné náklady na průjezd jednoho auta tunelem Blanka

Když rozpočítáme pořizovací cenu a provozní náklady tunelu na 75 let, tak při průměrném průjezdu 60 tisíc aut denně bude stát jeden průjezd tunelem 40 Kč. Touto částkou bude magistrát dotovat průjezd každého automobilu, tunelem Blanka. Pokud by ale město chtělo provozovat Blanku komerčně, musela by cena za průjezd tunelovým komplexem činit 112 korun!

Výstup analytické skupiny Cyklisté sobě byl prezenzován tiskovou zprávou Auto*Matu.

Vlastní výpočet

Výpočet ceny za jeden průjezd automobilu je shrnutý v tabulce 1. Při vyčíslení jsem se na jedné straně pokusil co nejlépe odhadnout sumu na který tunelový komplex vyjde a na straně druhé odhadnout počet automobilů které tunelem projedou. Kromě tabulky jsou zde bodově uvedeny detaily k jednotlivým číslům.

Tabulka 1: Shrnutí výpočtu veřejných nákladů za průjezd automobilu tunelem Blanka.

1. Počet vozidel v pracovní den:

Podle této tabulky pro rok 2012 projíždí v běžný pracovní den Korunovační 29.000 vozidel, Strahovským tunelem 45.000 vozidel, přes Hlávkův most 77.000 vozidel a na Wilsonově mezi Bulharem a Hlávkovým mostem 96.000 vozidel (v obou směrech).

S ohledem na to, že Blanka na jednom svém konci ústí V Troji kde nenavazuje další kapacitní komunikace bude množství automobilů projíždějících tunelem limitováno tímto faktorem. Po dokončení okruhu (což bude za několik desítek let) by se situace měla změnit. Odhadněme tedy, že v běžný pracovní den projede tunelem 60.000 vozidel (zpočátku to bude méně- na úrovni Strahovského tunelu- cca 45.000 vozidel, ale řekněme že v druhé polovině životnosti tunelu se to vykompenzuje- tj. cca 75.000 vozidel).

2. Víkendový provoz

Podle ročenky dopravy 2012 (strana 14) dosahuje víkendový provoz 65% objemu v běžném pracovním dni.

3. investiční výdaje

Poslední zveřejněná cena je 36 miliard.

4. Provozní výdaje

Podle vyjádření primátora Tomáše Hudečka budou roční provozní náklady ve výši 300 milionů ročně.

5. Doba životnosti tunelu

Zhotovitel se několikrát zmínil, že tunel je projektovaný na 100 let. Těžko říci zda to skutečně tak dlouho vydrží. Třeba Letenský tunel rekonstruovali po 50 letech, Nuselský most zhruba po 30 letech. Nedokážu si představit že by bylo možné provozovat tunel se současnými technologiemi po celou dobu životnosti bez nějaké generální rekonstrukce (~10-15% z pořizovací ceny). Pro zjednodušení je tedy životnost odhadnuta na 75let a nejsou kalkulovány náklady na rekonstrukci.

6. Daně

Lze namítnout, že motoristé platí vysoké daně a že tedy mohou požadovat výstavbu i takto drahé infrastruktury. Platba ale není tak vysoká. Silniční daň se platí podle objemu motoru podle zákona o dani silniční:

§ 6
(1) Roční sazba daně ze základu daně podle § 5 písm. a) činí při zdvihovém objemu motoru
do 800 cm3 1 200 Kč
nad 800 cm3 do 1250 cm3 1 800 Kč
nad 1250 cm3 do 1500 cm3 2 400 Kč
nad 1500 cm3 do 2000 cm3 3 000 Kč
nad 2000 cm3 do 3000 cm3 3 600 Kč
nad 3000 cm3 4 200 Kč

Takže při ročním nájezdu 30.000km (je to služební auto) a průměrné sazbě 2100kč/rok to dělá 7h/km (35h/průjezd). S ohledem na sazbu spotřební daně (cca 1kč/km viz dále) a fakt, že zdaleka ne všechna auta jsou služební, lze silniční daň zanedbat.

Počítejme spotřební daň 12kč/litr paliva. Nafta je za 10,95, benzín za 12,84. Předpokládejme průměrnou spotřebu v městském provozu 8l/100km. To vychází zhruba na 1kč/km.

Do zaplacených daní úmyslně nezahrnuji DPH. DPH by částku zvedlo o 20% na 1,2kč/km, ale zase třeba průměrná spotřeba v městském provozu může být jen 7,5l/100km (nezapomeňte že sčítám benzínové a naftové motory) a pak by to vycházelo na 1,1kč/km. Dále tu je úvaha z čeho bychom měli živit třeba školství, ministerstvo vnitra, obrany, zahraničí, spravedlnosti etc. Zjevně z nějakých daní. Ale jakých? Kdybychom akceptovali „co si zaplatí motoristé musí být reinvestováno do jejich potřeb“ a aplikovali to i na ostatní obory, zjistíme že školství by mohlo být živo maximálně z DPH za učebnice, což zjevně nestačí. Pokud budeme považovat DPH za neadresnou daň ze všeho, sloužící k financování „systémových služeb státu“, těžko ji pak můžeme započítat jako něco, čím přispěli motoristé na silnice.

Dálniční známka pro jízdu v tunelu není zapotřebí.

Tento odhad je zatížený řadou vlivů (které s výsledkem pohnou nahoru i dolů), je zjevné že není možné dopočítat na haléř přesnou částku a ani to nemá valný smysl. S číslem 1kč/km se dobře pracuje a v prvním přiblížení docela dobře odpovídá realitě.

Při celkové délce tunelu 6,4km tak motorista v tunelu „odvede“ na daních 6,4kč.

7. Obsazenost automobilů

Podle ročenky dopravy (odkaz výše) je průměrná obsazenost automobilů 1,3 osoby (na 1 auto se 4 pasažery připadá 9 aut s jedním cestujícím). Pokud chcete, můžete zde uveřejněná čísla čísla přepočítat „na hlavu“ a nikoliv „na vozidlo“.

8. Komerční provoz

Tento výpočet se od toho předchozího příliš neliší. Pokusil jsem se v něm odhadnout, kolik by muselo být požadováno za průjezd, pokud by se někdo rozhodl provozovat tunel komerčně. Žádný komerční subjekt nepůjde do projektu jehož návratnost přesáhne 30 let. Neboli investice se musí splatit do 30 let a pak musí začít vydělávat. Snížil jsem tedy „životnost tunelu“ na 30 let a přejmenoval na „doba spláceni investic“. Odhad denního počtu vozidel jsem snížil na 50.000 (vysvětlení viz bod 1). Komerční subjekt musí z vybraných prostředků také zaplatit DPH a je tedy nutné ji také zahrnout do ceny za průjezd.

Tabulka 2: Shrnutí výpočtu ceny za průjezd automobilu tunelem Blanka v případě provozování komerčním subjektem – pouze čísla odlišná od tabulky 1.

Výsledek jsme prezentovali také v tiskové zprávě iniciativy Auto*Mat ze dne 4.9. (link bude doplněn po vydání TZ).